Hrad Děvičky

Na severovýchodním výběžku jihomoravských Pavlovských vrchů se nachází zřícenina hradu Děvičky. Jeho počátky se pojí s královskou držbou – tehdy měl podle všeho podobu obytné věže obehnané hradbou. Později – pravděpodobně za Václava II. byl upraven do podoby hradu s plášťovou zdí, kde působili královští kasteláni. V roce 1334 král Jan Lucemburský Děvičky udělil v léno rodu Lichtenštejnů, kteří je vlastnili až do druhé poloviny 16. století. Provedli spíše drobné úpravy (zbudování kaple), pokud úprava spojená s Václavem II. nespadá až do této doby. V letech 1575–1577 majetkově roztříštěné panství Mikulov sjednotili Ditrichštejnové, z nichž Adam provedl renesanční úpravu Děviček. Obnášela rozšíření o příčné, dvoupatrové východní křídlo s komínem, jež svou hmotou převýšilo středověkou plášťovou hradbu. Na sklonku 16. století se hrad „se všemi světnicemi jak dole, tak nahoře, s předdvořím i vším příslušenstvím“ zůstával nadále obývaný a využívaný. To pokračovalo ještě během třicetileté války, podle tradice Děvičky pobořili při svém ústupu roku 1646 Švédové, kteří sem pronikli ve snaze obsadit Vídeň. Po válce Ditrichštejnové Děvičky zajistili, aby nepřestávaly splňovat funkci pohraniční pevnosti. Bydlel zde hlídač zvonící proti bouřkám a požárům. Od konce 18. století zůstávaly Děvičky zříceninou, stále oblíbenější mezi návštěvníky a turisty. Aktuálně o ně pečuje spolek dobrovolníků Památky Pálavy.